Boskovická bible – úplná maketa pergamenového rukopisu

POKLADY BOSKOVICKA

POKLADY BOSKOVICKA

POKLADY BOSKOVICKA

POKLADY BOSKOVICKA

POKLADY BOSKOVICKA

POKLADY BOSKOVICKA

Po úspěšné realizaci výstavy Poklady Boskovicka ve výstavním prostoru Národního muzea

v Lobkovickém paláci a výstavě Makety Codexu Gigas v Muzeu Boskovicka chceme realizovat výrobu úplné makety Boskovické bible. Maketou starého tisku v dobové knižní vazbě přiblížíme středověký bohatě iluminovaný rukopis veřejnosti.

Tradiční sbírky paměťových institucí představují nesmírně bohatý zdroj informací, avšak jejich zpřístupnění je většinou spjato s fyzickým zpřístupněním originálu, což je významnou překážkou zejména v případě unikátních dokumentů, jako jsou rukopisy a staré a vzácné tisky. Právě proces digitalizace může napomoci k překonání této bariéry a tím k podstatnému zlepšení přístupu k informačním zdrojům z celého světa. Na digitalizaci navazující proces výroby úplné makety umožní návštěvníkům výstav fyzický kontakt a možnost listovat si v jinak nedostupných rukopisech s bohatým výtvarným doprovodem.

Bible boskovická je českou biblí překladu tzv. 2. redakce. Pochází někdy z doby kolem roku 1415 (není datovaná), pravděpodobně z prostředí Husova. Je psána novým diakritickým pravopisem. Boskovická se této bibli říká proto, že na zápisu na foliu 534b stojí, že ji pan Václav Černohorský z Boskovic v roce 1565 daroval svému úředníkovi Heinrichu Reichenbochovi.Kromě samotných biblických knih obsahuje tato bible před knihou Exodus Husův Menší výklad na desatero a před 1. knihou Makabejskou krátký biblický prolog. Po textové stránce se jedná o složeninu 1. a 2. redakce. Překlad 2. redakce se nachází převážně v Knihách Samuelových a Královských, v knihách Paralopomenon a celý Nový zákon. Je tak prvním samostatným svědkem nové, 2. redakce překladu. To především proto, že 2. redakce českého překladu se týkala převážně Nového zákona. Významné je svědectví třetího řeckého překladu žaltáře a dodatků k němu. Existence tohoto nového, poetičtějšího a rytmičtějšího překladu je dosvědčena již z Žaltáře poděbradského z roku 1396 . Tentýž žaltář se objevuje i v Bibli hlaholské z roku 1416, obsahuje ho Bible Mlynářčina a také Bible Bočkova.

Výzdoba této bible je velmi hodnotná, nebyla však nikdy dokončena, na některých místech zůstaly jen podkresby. Patrně k opuštění díla došlo po začátku husitských bouří v roce 1419.

Uchovává se ve vědecké knihovně v Olomouci.

Jedná se o kulturní památku České republiky

http://dig.vkol.cz/dig/miii3/index.htm


zpět na hlavní stranu